Pilotní studie k Parkinsonově nemoci

Řešení

Prof. Dr. Ing. Manfred Krauß
Chemnitz, 21.5.2008

Použití terapeutických programů masážního systému hhp v kombinaci s optimalizovaným systémem terapie magnetickým polem mypuls u 60letého pacienta s Parkinsonovou nemocí.

Cíl pilotní studie

Dále jsou uvedeny ve formě zkušení studie (pilotní studie) souhrnné výsledky, jak jich bylo dosaženo u 60letého pacienta s Parkinsonovou nemocí za použití speciálních programů masážního systému hhp v kombinaci s vybranými programy systému terapie magnetickým polem mypuls, tedy při bezelektrodových fyzikálních terapiích. Tento pacient trpí nemocí asi 10 let a dostává léky typické pro toto onemocnění: Mirapexin 0,7 mg, Stalevo 50 mg, Cabergolin AL 2+4 mg.

Cílem této zkušební studie bylo především zjistit, zda a jak se mění puls, systolický a diastolický krevní tlak, včetně pulzního tlaku během cca 7týdenní terapie, pokud je denně prováděna takováto kombinovaná fyzikální terapie mypuls / masážní systém hhp. Vedle kvantitativních měření, která se prováděla ráno každého dne spolu s terapeutickými úkony, měl pacient s Parkinsonem krátce odhadnout svůj zdravotní stav před zahájením terapie a v průběhu dne, tedy s odpovídajícím odstupem po této kombinované terapii.

Pacient s Parkinsonem používal, jak bylo uvedeno, delší dobu denně mypuls. Cca 4 týdny před začátkem této studie jsme ho požádali, aby se seznámil s účinky programu hhp P01 až P16 a sám si zvolil programy, které pokládá za příjemné. Přitom se během těchto 4 týdnů ukázalo, že to byly především programy P05 („uvolnění“) a P15 („hloubkové uvolnění“), které měly zklidňující účinek odpovídající stanovenému cíli. Ty se proto staly základem používaných masážních programů hhp. Protože tento pacient měl již delší dobu silné bolesti v levé noze, požíval občas také program P06 („stimulace reflexních zón na nohou“).

Terapie byla zahájena 6.3.2008, poslední měření pro kvantifikaci výsledků terapie byla provedena 27.4.2008. Za základ tedy bylo vzato sledované období delší než 7 týdnů.

Stručná charakteristika Parkinsonovy nemoci

Příčiny Parkinsonovy nemoci nejsou dodnes vysvětleny. V důsledku toho existují dnes pouze léčebné postupy, kterými je možné léčit symptomy. V posledních letech bylo ovšem dosaženo značného pokroku. Mimořádný význam má včasné stanovení diagnózy, neboť právě u tohoto onemocnění dochází k zániku buněk podstatně rychleji než u zdravých jedinců.

Základními cíli ošetření jsou co možná optimální ovlivnění symptomů a zachování vysoké kvality života. Podle dnešních poznatků jsou v popředí medikamentózní léčba a fyzikální terapie, především hloubková stimulace mozku (THST). Další doplňkové terapie jsou mj. řečová terapie, sportovní terapie, různé relaxační postupy.

Parkinsonova nemoc patří ke čtyřem nejčastějším neurodegenerativním onemocněním v pokročilém věku. Postihuje zhruba 1 % osob starších 65 let a cca 0,4 % osob nad 40 let. V průměru začíná nemoc v 57 letech. Nemoc se ale může vyskytnout také u dětí nebo dospívajících, v tom případě se označuje jako juvenilní parkinsonismus. Nejmladší pacientce v Německu je 11 let. Celkem trpí v Německu cca 3 % obyvatel na morbus Parkinson. Tak patří Parkinsonův syndrom k nejčastějšímu onemocnění bazálních ganglií.

Stručné představení přístroje pro terapii magnetickým polem mypuls

Je vědecky prokázáno, jak to ukazuje především kosmická medicína, že určité biologické procesy jsou způsobeny přirozenými elektromagnetickými poli v našem okolí. Následně musí být možné za pomoci speciálních polí v jednotě elektrického a magnetického pole přírodu co nejvěrněji napodobit a při vzniku určitého deficitu, popř. také jako prevenci, léčit lidi i zvířata: tělu vlastní slabší elektromagnetická pole změnit na umělá externí v požadovaném smyslu. Pro realizaci takového cíle musí být elektromagnetické pole speciálně utvořeno co se týče tvaru a časového sledu, jak ohledně amplitudy, tak u frekvencí obsažených v signálu.

Minimální pole mohou, jak je známo, při využití takzvaných projevů rezonance vyvolat maximální terapeutický účinek. Jinak řečeno: při terapii přizpůsobené přírodě nedochází primárně k žádným energetickým procesům, nýbrž k procesům informačním. Proto je pro takovou informační terapii jako je mypuls, třeba stanovit jako základ zvolené frekvenční okno.

Vhodné masážní programy hhp

P05: Uvolnění. Hluboké uvolnění: odbourávání stresu a opětovné nabytí energie. Aktivace tělu vlastních samoléčicích sil. Podpora při poruchách spánku.

P15: Hluboké uvolnění. Odbourávání stresu a uvolnění. Při problémech s usínáním nebo hlubokým spánkem.

Jako cíl se očekávalo, že masážní programy rozhodujícím způsobem aktivují prokrvení svalů, což je u pacientů s Parkinsonovou nemocí velice nutné. Naopak mypuls by měl jako doplněk normalizovat krevní oběh.

Výsledky

Jak bylo uvedeno výše, měl pacient s Parkinsonovou nemocí kvalitativně krátce ohodnotit svůj zdravotní stav před začátkem terapie, tedy před mypulsem, stejně jako v průběhu dne, poté s odstupem po skončení příslušných programů hhp. 
Celkově z toho lze odvodit, že u této kombinované terapie „mypuls/masážní programy hhp“ se stav v cca 70 % případů podstatně zlepšil.

Diagram I udává změny krevního a pulzního tlaku, které byly zjištěny u tohoto pacienta s Parkinsonovou nemocí během sledovaného období při bezelektrodové kombinované fyzikální terapii mypuls/masážní systém hhp. Diagram 2 udává pulzní frekvence. Obecně je zřejmé, že jednotlivé hodnoty jsou zobrazeny typickým způsobem „pořádku a chaosu“, tj. jsou seskupeny kolem zanesených trendových křivek. To je důležitá charakteristika lidského oběhového systému. Z diagramu 1 vyplývá především markantní snížení systolického krevního tlaku Ps o cca 10 mmHg, a pulzního tlaku DP asi o 5 mmHg na 45 mmHg. Pulzní tlak DP je přitom rozdíl mezi systolickým a diastolickým krevním tlakem: DP [mmHg] = Ps –PD. Údaje z Framingham Heart Study ukazují, že u osob pod 50 let sice diastolický tlak nejlépe předpovídá riziko kardiovaskulárního onemocnění, u osob nad 60 let je to ale pulzní tlak (nezávisle na systolickém tlaku). Jako horní hranice pulzního tlaku přitom platí hodnota 65mmHg. 
Na základě ve fyziologii známých závislostí hodnot krevního tlaku na věku je stejně možné stanovit závislost hodnot pulzního tlaku na věku. Střední hodnota 45 mmHg, dosažená u 60letého pacienta s Parkinsonovou nemocí při této kombinační terapii, se nachází v normální oblasti pulzního tlaku podle věku, včetně přípustné oblasti podle Framingham Heart Study [Franklin SS et al. (2001); Circulation 103: 1245-9]. Z diagramu 2 vyplývá, že změny pulzní frekvence při této kombinované terapii nejsou tak markantní jako u PS a DP. Je ale možné pozorovat, že v poslední třetině sledovaného období se střední pulzní frekvence tendenčně po kombinované terapii zvýšila (červená křivka) a blíží se normálnímu rozsahu 60…80 min“ l. To je pro mnohé pacienty s Parkinsonovou nemocí rovněž výrazem úspěšné terapie, neboť se často vyskytují téměř kritické bradykardické pulzní hodnoty nižší než 50 min“l.

Obr. 1. Diagram 1a, 1b a 1c: systolický krevní tlak PS před mypulsem a po masážních programech hhp (jednotlivé hodnoty a trendové křivky).

Obr. 2. Diastolický krevní tlak PD před mypulsem a po masážních programech hhp (jednotlivé hodnoty a trendové křivky).

Obr. 3. Pulzní tlak DP před mypulsem a po masážních programech hhp (jednotlivé hodnoty a trendové křivky).

Obr. 4. Pulzní frekvence před mypulsem a po masážních programech hhp (jednotlivé hodnoty a trendové křivky).

Shrnutí

V této zkušební studii (pilotní studii) bylo analyzováno, jak se u 60letého pacienta s Parkinsonovou chorobou, který touto nemocí trpí asi 10 let a dostává léky typické pro toto onemocnění, při použití kombinované terapie s magnetickým polem mypuls/masážní systém hhp změní charakteristiky oběhového systému – systolický a diastolický krevní tlak, z toho odvozený pulzní tlak a pulzní frekvence (srdeční frekvence) v době cca 7 týdnů. Jako masážní programy hhp si sám pacient zvolil z dostupných programů jako „optimální“ programy P 05 („uvolnění“) a P 15 („hloubkové uvolnění“).

Zároveň dostal pacient paralelní úkol, aby sám krátce kvalitativně zhodnotil svůj zdravotní stav před začátkem terapie, tedy před mypulsem, pak v průběhu příslušného dne, poté po skončení příslušných programů hhp. Z tohoto shrnutí je možné odvodit, že při kombinované terapii „mypuls/masážní programy hhp“ se celkový stav v cca 70 % případů částečně podstatně zlepšil, což po skončení zkušební studie ještě souhrnně potvrdil pacient.

Nakolik je možné tyto výsledky zevšeobecnit pro normální osoby z toho ovšem nelze odvodit. U takových zkušebních osob by se nejprve musela provést rovněž zkušební studie (přiměřeně větší počet zkušebních osob, podstatně kratší doba testování).