Studie oživení buněk

Řešení

Posudek od Institute For Medical Research (IMR) Lausanne ohledně nových poznatků týkajících se působení mechanického kmitání na lidský organismus.

Vývody ze základního výzkumu

Četné studie z klinik a rehabilitačních zařízení dosud jednoznačně dokládají tři hlavní účinky masážního lehátka hhp. Stupňovité uložení, teplo a vibrace, to jsou prokázané účinné mechanismy při ošetření pacientů s nejrůznějšími obtížemi.

Na základě intenzivních rešerší v literatuře ze základního výzkumu je nyní možné ukázat další důležité účinné mechanismy lékařské andulační terapie.

Mechanické podráždění, které je přes masážní lehátko hhp předáváno do buněčných struktur, představuje vedle jiných informačních médií určitou formu oživení látkové výměny, a může tak přispět k lepšímu zásobování nejrůznějších tkání.

Buněčné struktury, které vykazují trvale sníženou látkovou výměnu, ztrácejí napětí. V normálním případě zdravé buňky se napětí pohybuje mezi 70-110 mV a v případě nedostatečné látkové výměny může klesnout až pod 50 mV. Na základě stávajících poznatků kvantové medicíny vede vedle jiných mechanismů mechanické kmitání k obnově ztracené buněčné energie (viz obr. 1 a 2). Předpokladem pro to jsou znalosti buněčné rezonance a vazba biologicky dostupných informací. K tomu je třeba znát a realizovat principy stochastické rezonance. Účinky je možné vysvětlit na základě zlepšeného proudění iontů a ukázat je na zvýšení napětí buněčné membrány.

Účinky je možné vysvětlit na základě zlepšeného proudění iontů a ukázat je na zvýšení napětí buněčné membrány.

Obr. 1. Vyrovnání ztráty energie díky aplikacím hhp.

Minimálně 10 km chůze nebo jednu hodinu cvičení potřebuje člověk každý den k vytvoření a zachování energie svých buněk. Aplikace hhp vyrovnávají ztrátu energie chybějícím pohybem. Ještě před 100 lety chodili lidé denně minimálně 10km pěšky. Dnes je to v průměru pouze 0,365km.

Obr. 2. Porovnání energeticky rovnocenných aktivit s 15ti minutovým použitím masážního lehátka hhp.

15ti minutová aplikace hhp denně dodává buňkám stejnou energii jako jedna hodina cvičení nebo 2,5 hodiny chůze.

Fyzikální proces pohybujících se tělesných tekutin navíc zajituje urychlené proudění iontů v buňce a z ní ven, což vede k jejímu oživení. To se vyznačuje zvýšením potenciálu buněčné membrány.

Logicky pomáhá pravidelné používání andulační masáže také při reintegraci buněčných struktur se sníženou energií (stav nemoci) do celkové látkové výměny.

To je o tom významnější, že buněčného oživení nelze dosáhnout pouhým pohybem nebo zdravou výživou. Ten tak důležitý tělesný pohyb a činnost látkové výměny do postižené oblasti vůbec nedosahují a následně vedou k nepoměru při oživení buněk.

Tkáně s příslušnými potížemi jsou zasahovány jen nedostatečně a musí být znovu zapojeny do celého procesu zásobování.

Pohyb ve smyslu indukce zde není možné vynutit, měl by být opět umožněn přes mírné andulační vlnění.

Integrace energeticky zničených buněčných struktur, většinou poznamenaných více obtížemi, je po aplikaci okamžitě citelná jako lepší celkový pocit a lze ho pravidelným používáním udržet.